Potravu indickému běžci zajistíme v ideálním případě kompletními krmnými směsi. Dospělé lze krmit směsí KCH1 od 49 dnů stáří do začátku snášky a v době reprodukčního klidu, v době intenzivní snášky pak směsí KCH2. Kachňata po vylíhnutí krmíme nejprve směsí VKCH1 do 3 týdnů stáří, pak směsí VKCH2. Výhodou kompletních krmných směsí je obsah všech nezbytně důležitých komponent, rychlost samotného krmení a usnadnění práce.  

Nevýhodou může být pro někoho cena. Směs podáváme ráno, večer pak pšenici nebo ječmen. Pokud mají kachny zajištěn zmiňovaný velký výběh, jedná se opravdu jen o přikrmování. V zahradě si totiž najdou všechno, co potřebují včetně minerálních látek, požadovaných bílkovin v podobě žížal, slimáků, plžů, ale také rostlinné stravy v podobě semen, travin, jetele a podobně. Svými dlouhými zobáky neustále doslova šmejdí v trávě a potravu si najdou samy. Nejraději loví na čerstvě posekaném trávníku a podnikají výpady do vysoké trávy nebo do záhonů. Vzhledem k jejich nízké hmotnosti se nemusíme bát, že by zahradu nějak poškodily. Mezi rostlinami se pohybují velmi hbitě a rostliny samotné je téměř nezajímají, pokud nejsou něčím napadeny. Naopak, vybírají všechno živé pod rostlinami a neunikne jim opravdu nic.

Ke krmítkům jim umístíme nádobu s říčním pískem, který potřebují pro rozmělnění všeho, co sežerou. Je vhodné do písku zamíchat i převařené vaječné skořápky jako zdroj vápníku zejména v době snášky. Vodu jim samozřejmě předkládáme v dostatečném množství a měníme ji jak jen to je možné. Je totiž ihned znečištěná, protože kachny své každé sousto zapíjejí a máčejí ve vodě. Proto by nádoba s vodou měla být tak hluboká, aby v ní kachna mohla smočit celý zobák, ideálně celou hlavu.